Zánět spojivek (spojivkového vaku) může mít řadu příčin – může být bakteriální, virovou nebo alergický. V posledním případě nevzniká hnis a oko bývá nateklé. Zánět spojivek se označuje také jako konjunktivitida (lat. conjunctivitis). Záněty mohohou být aktutní nebo i chronické.

Spojivka je slizničná blána, která přechází z víčka na oční bulvu a kryje zpředu bělimu až po okraj rohovky. Prostor mezi spojivkou očních víček a bělimou se nazývá spojivkový vak.

Bakteriální zánět spojivek

Bakteriální konjunktivitida je nejčastější v zimním období a na jaře. Má hnisavý charakter a často má prudký nástup (během hodin). Tento až hyperaktuktní zánět je způsoben obvykle bakteriemi Neisseria gonorrhoeae (původce kapavky) nebo Neisseria meningitis (původce meningitidy). Dalším běžným původcem může být i Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok), který bývá zodpovědný za chronické záněty spojivek.

Chlamydiový zánět spojivek

Chlamydie jsou nitrobuněční parazité, jsou mezičlánkem mezi viry a bakteriemi. Chlamydie působí nejen záněty spojivek, ale také záněty močové trubice, vejcovodů nebo děložního čípku a jsou sexuálně přenosné. U lidí je nejběžnější typ Chlamydia trachomatis, který způsobuje zánět nazývaný trachom. U nás je vzácný, v zemích třetího světa je nejčastější příčinou slepoty. Dalším typem chlamydiového zánětu je inkluzní konjunktivitida dospělých. Jedná se o pohlavně přenosné onemocnění, k infekci oka dochází rukou, která přenese infekci z genitálu do oka. Onemocnění s sebou nenese vážné obtíže, proto je často zanedbáno a přesune se do chronického stádia.

Virový zánět spojivek

Záněty spojivek způsobené viry jsou nejčastější, typickým příznakem je pocit písku v očích. K přenosu dochází přímým kontaktem s infikovanou osobou nebo předměty osobní hygieny. Příčinou mohou být adenoviry nebo viry způsobující opar (herpes).

Alergický zánět spojivek

K tomuto zánětu dojde vlivem alergické reakce. Spojivka je navíc místem, kde velmi často dochází ke styku alergenů s imunitním systémem. Alergie se nejčastěji projevuje pálením, svěděním, slzením, otokem víček a spojivky nebo zbytnění rohovky. Sekret je v takovém případě vodnatý až hlenovitý, nehnisavý.

Příznaky a projevy zánětu spojivek

Zánět spojivekU virových konjunktivitid bude prvním signálem, ranní pocit „písku v očích“, později čirý výtok, spojivka je zarudlá. U bakteriálního zánětu je navíc hustý a hnisavý výtok, větší je i bolestivost. Chlamydiové infekce se projevují pocitem cizího objektu v oku, později přichází výtok, často hnisavý. U inkluzní konjunktivitidy jsou příznaky mnohem mírnější. U alergických příčin zánětu se jako první projevuje svědění, pálení, spojivka není tak zarudlá.

Prevence a rizikové faktory zánětu spojivek

Rizikovými faktory obecně je styk s vyjmenovanými původci – bakteriemi, chlamydiemi, viry a alergeny. Oko nemá tak vyvinutou ochrannou bariéru a infekce má usnadněnou cestu průchodu. Je důležité dodržovat hygienu, především rukou. Dále může riziko zvětši i malé množství slz anebo vysušení sliznice oka – ve slunečném počasí nebo v příliš větrném počasí. Prevencí jsou tzv. umělé slzy, které jsou většinou volně prodejné.

Léčba zánětu spojivek

U bakteriálních a chlamydiových konjunktivitid se používají k terapii antibiotika. Lokálně se podávají v podobě očních mastí nebo kapek, celkově jsou podávány tablety. Terapie může být také podpořena průplachy oka dezinfekčním přípravkem (jodopovidonem). Na virové konjunktivitidy antibiotika nezabírají – doporučují se studené obklady, případně virostatika v kapkách nebo v mastech. Alergické záněty spojivek se v první řadě léčí odstraněním kontaktu s alergenem, tlumení alergických projevů antihistaminiky.

Obr: Zarudnutí při zánětu spojivek (autor: P33tr, public domain).